Ve Francii se platí za dálnice v mýtných branách. Jezdím tam již velmi dlouho několikrát ročně a pamatuji si i období dovolených, kdy se před mýtnými branami, tehdy ještě s ruční obsluhou, tvořily příšerné fronty. Každá rada, jak se zbavit stresu, je v takové situaci drahá. Našli se i nervózní řidiči, kteří nehledě na nepoškozený lak svého vozu kličkovali tak, aby se dostali do té nejkratší fronty. Ne vždycky je ale nejkratší fronta ta nejrychlejší a ne vždy nás dovede na správné místo. V golfu to platí dvojnásob.

Dnes se zavedením mýtných bran bez lidské obsluhy fronty zkrátily. Na druhou stranu automat nevyřeší, že jste ve snaze být první najeli sice do prázdné brány, ale zrovna do té, kde se dá platit jen kartou a vy máte pouze hotovost. A neúprosný zákon schválnosti vám to dá „sežrat až do dna“. Chcete vycouvat, ale za vámi je už další vůz. Nakonec se zdržíte víc, než jste čekali. Stačilo přitom se podívat s větší vzdálenosti, do které fronty se můžete zařadit, abyste úspěšně zaplatili a projeli.

Také v golfu platí, že byste se občas měli zastavit a zamyslet, jakou cestou jdete. Důležité je nejen mít svůj cíl, ale stanovit si a neustále mít před očima i cestu k němu. Cestu, o které víte, že vede k cíli.

Neustále zrychlující doba nás nutí mít všechno hned. Mnoho lidí tomu podléhá a často jsou přes mrtvoly – ostatních i svojí vlastní. Buďte trpěliví, všechno má svůj čas.

Cestu k cíli si můžete náležitě užívat, nebo se k němu tlačíte za každou cenu. Ale cíle dosáhnete nejrychleji tehdy, bude-li vás cesta k němu bavit. Soustředění se na cestu k cíli nikoliv cíl samotný je návod, jak se zbavit stresu z toho, zda a kdy cíle dosáhnete. Věděl to již Pierre de Coubertin, když řekl, že „The important thing in life is not to triumph but to compete„.

V Emailovém flightu vás zdarma naučím, jak se dostat do správné fronty, abyste dosáhli svého cíle co nejrychleji, a jak se zbavit stresu, který s tím souvisí.