Jak jsem se učil svůj rituál

Pro to, co se anglicky označuje jako preshot routine, já používám jednoduše označení předúderový rituál. Jsem tak trochu perfekcionista a kdo je podobného ražení mi potvrdí, že každá nová věc, tedy i předúderový rituál, přinášejí takovým povahám stres. Když jsem začínal s golfem, bylo všechno nové, takže jsem si málem dělal poznámky, abych na něco nezapomněl.


Raději jsem chodil na golf hodně předem, abych si všechno přichystal, teečka v levé kapse, markovátko v pravé, nezapomněl se pozdravit se spoluhráči, zeptal se, kdo první odpaluje, koukal, jestli jsem někde něco nenechal, kdy hraju další ránu … Prostě nekonečný kolotoč, frmol na hřišti.

Po čase jsem si zvyknul a zelenáč se proměnil ve zkušeného matadora. Pak jsem poznal předúderový rituál a rozhodnutí ho používat přineslo další tlak. Snad by pro moji povahu bylo nejlepší, kdybych měl celý postup na papírku před sebou a odškrtával si jednotlivé kroky.

Všechno ze mně spadlo, když jsem si uvědomil, že i předúderový rituál je třeba natrénovat. A od té chvíle jsem věnoval čtvrthodinku tréninku nácviku ran přesně tak, jak se provádějí na hřišti, včetně přípravy na ránu. Netrvalo dlouho, a rituál mi nepřišel složitější než zavazování tkaniček u golfových bot.

To bylo najednou volného času mezi ranami. Pocit jistoty, že mám vše připravené, a to za pouhých pár desítek vteřin, je prostě k nezaplacení. Najednou uvěříte, že většinu času na golfovém hřišti můžete skutečně relaxovat.

Předúderový rituál je jedním z pěti pilířů golfu, tedy dobré golfové hry. Kdo je v Emailovém flightu, zná podrobně význam i účinek dalších čtyř.

Napsat komentář