Už je to pár let, co jsem si na Zbraslavi udělal osobní rekord v době, kterou jsem potřeboval na zahrání osmnácti jamek. Hřiště před námi bylo plné pomalých čtyřčlenných flightů a na každé jamce jsme čekali snad deset minut, než jsme mohli vyslat naše golfové míčky opět do hry. Je spousta věcí, na které brzy zapomenete, ale tuhle rundu si budu pamatovat ještě roky. Ne snad proto, že jsme se načekali víc, než bylo zdrávo. Ale uhrál jsem si o osm ran lepší výsledek, než byl můj tehdejší průměr.

Pod tíhou neustálého čekání jsme si totiž začali povídat. Bylo hezky, nikam jsme nespěchali a postupně jsme se bavili víc a víc. Dokonce tak, že jsme vždycky jen tak mimochodem odehráli další jamku, abychom mohli pokračovat v nekončícím hovoru.

Na poslední jamce jsem zjistil, že jsem si sice průběžně znamenal výsledky jednotlivých jamek, ale vůbec jsem nebyl schopen odhadnout, za kolik jsem to vlastně hrál. Tušil jsem, že to nebylo špatné, ale to bylo všechno. Odehrál jsem celé kolo a úplně jsem se přitom zapomněl bát o výsledek nebo o to, že by se úroveň mojí hry mohla najednou propadnout. Prostě jsem to celé zaspal. A byl z toho nejlepší výsledek!

Stalo se tak nějak přirozeně to, co by nás mělo potkat při každé hře – naše mysl byla zcela uvolněná, nemysleli jsme na průběh hry, vlastně jsme nemysleli na golf vůbec. V mezidobí jsme si bez jakéhokoliv stresu odehráli další jamku a pokračovali v hovoru.

Neměli jsme čas na to kontrolovat skóre a průběžný výsledek

a tak jsme zcela ztratili pojem o tom, jak na tom aktuálně jsme.

Nebyl čas na to rozebírat dosavadní hru,

zjišťovat, zda některé rány byly špatné a rozebírat proč. Prostě jsme po odehrání další jamky navázali na rozhovor a bez ohledu na to, že hrajeme golf, pokračovali v povídání. Pamatujte na to, až půjdete hrát, že s rozborem hry, s odhalováním chyb v technice, s hodnocením, zda hra byla dobrá nebo špatná, je třeba vyčkat minimálně do té doby, až budete v golfové restauraci.

Nebyl čas na to se bát, jestli golfové míčky budou lítat tak skvěle až do konce,

a jak každý ví, obavy o výsledek jsou zabijákem dobrých výsledků. My jsme to tehdy opravdu nestihli, a tak se povedlo se celých osmnáct jamek zůstat myslí celou dobu v přítomnosti, nepitvat minulost a neobávat se budoucnosti.

Využijte toho i vy! Naplánujte si, čím se budete bavit mezi ranami. Nemyslete přitom na golf, nerozebírejte svoji dosavadní hru, nepočítejte, jak by to mohlo dopadnout, kdybyste zbytek jamek odehráli v paru. Obdivujte okolní přírodu, myslete na něco příjemného, třeba na dovolenou u moře, která vás právě čeká.

Před odehráním rány se uvolněte, soustřeďte se na proces přípravy, nápřahu a švihu. A těsně před švihem si prostě vypněte své vědomí a nechte míček odehrát své druhé já, které ve vás sídlí jako intuice.

Říkáte si, že tohle všechno je fajn, ale jak se to dá zařídit? Jak co nejlépe začlenit tyto užitečné postupy do hry? Odpovědi na to najdete v Emailovém flightu a stát se jeho součástí vyžaduje jen pár vteřin vašeho času: