První jamka, pískový bunker. Na druhé jamce jsem opět lovil přijatelný výsledek bunker shotem. A pomyslel jsem si: „Dneska snad budu na každé jamce v písku“.

Mé přání se mi krutě splnilo. Na třetí jamce jsem konečně trefil krásný rovný drive do středu fairewaye, ale jak jsem tak hleděl na míček, skákal, skákal, a když viděl v levé části fairwaye písek, provokativně si odskočil tím směrem opět do písku. A následovalo další zvolání „Zase bunker!“.

Pravdou je, že od té doby jsem v bunkeru skončil ještě jedenáctkrát, na poslední jamce dokonce hned třikrát za sebou. Ani jednou ve vodě, protože na tu jsem nestihnul myslet.

Když jsem si od písku čistil oblečení, pomyslel jsem si, jaké by to bylo skvělé, kdybych mohl využít paralelu s jedním nejmenovaným a také docela vousatým seriálem. V něm si divák, rozuměj v tomto případě golfista, mohl dovolit návrat do bodu X a výběr toho správného scénáře. Docela by mě totiž zajímalo, jaký výsledek bych si tehdy zapsal, pokud bych se držel toho, co učím své klienty, tedy předúderového rituálu, soustředil se ránu od rány na cíl a přimíchal trochu toho nezbytného optimizmu.

V Emailovém flightu se dozvíte spoustu zajímavostí nejen o tom, jak vám v golfu pomůže představivost, ale také další fígle a rady z oblasti psychologie golfu. Tak se přidejte a sledujte, jak se lepší váš hendikep.